Výňatek z textu znaleckého posudku o Bohumíru Matalovi

Posted Srpen 9th, 2014 by pansymarie-umeni.eblog.cz

Bohumír Matal se narodil 13.1.1922 v Brně a zemřel 7.7.1988 v Prudké u Doubravníku (u Tišnova).

V letech 1937 – 1941 studoval Školu uměleckých řemesel v Brně. Byl členem různých uměleckých seskupení, z čehož je patrná jeho společenská zaangažovanost, přestože průběhem života se setkával s množstvím persekucí – za války pobýval v koncentračním táboře a za minulého režimu pak rovněž jako nežádoucí nemohl vystavovat.


Od 40. let maloval současné moderní město s jeho životem, zadní nádvorní strany činžáků, kde často bylo na balkóně odložené kolo – bicykl, jak nejspíš malíř sám své kolo odkládal, neboť byl vášnivým cyklistou.

Během svého života byl v Brně tak trochu stranou a jeho jméno nebylo až tak známé, protože ideologicky příliš nevyhovoval, ale v poslední době je stále více objevovaný a doceňovaný. S odstupem doby se stává zjevným fakt, že Matal svým uměním zcela vystihoval svou dobu a její problémy. To bylo možné také až po odeznění vládnoucího názoru socialistického realismu, který samozřejmě nemohl přijmout Matalův estetický názor a deformované formy.

Matalovi vyšlo vstříc společenské uvolnění v 60. letech, avšak následná normalizace znamenala prudký krok zpět. A tehdy se Matal rozhodl opustit rodné velkoměstské Brno a přesídlit na venkov, kde by mohl nerušeně pracovat dál. Zakoupil si polorozpadlý mlýn v Prudké u Doubravníka. Sám vlastníma rukama si jej přebudoval pro své obývání a práci. Přicházela tam za ním spousta jeho přátel a mlýn v Prudké se stal určitým kulturním centrem.

Jedním ze základních Matalových témat bylo již výše zmíněné město a člověk v něm, ryze civilizační námět koexistence člověka a města, začlenění lidské existence do konglomerátu města. Zde se trochu setkával se snahami jiného českého malíře – Františka Hudečka.

Dalším okruhem námětů byl jakýsi robotický svět, člověk rozčleněný do spousty plošek a přecházející v umělé monstrum. Ve zpracovávání tohoto tématu se leckdy dost setkával s tvorbou jiného svého současníka – Františka Grosse.

Později se Matal dostával dál ke geometrické abstrakci, k níž se blíží i jeho v jádru figurální náměty Ptačích herců či Hlavy aj.

Takovým zcela osobním okruhem námětů u Matala byl bicykl a vše s ním spojené. Samozřejmě, že do tvorby musí vstoupit zájem autora, to čím se rád zabývá, co má v hlavě – a tím u Matala zejména v ranějším období do r. 1960 byl bicykl. Maloval skupiny cyklistů či spíše cyklistických závodníku před startem, ale pak i během jízdy, kdy mu šlo o zachycení pohybu.

Co do stylu malby užité formy v Matalových obrazech zcela přesně vystihují estetiku své doby, takže styl jeho malby můžeme přirovnat k tomu, co ve veškeré kultuře r. 1959 a po něm v 60. a 70. letech označujeme STYL BRUSEL, jak vznikl v našich podmínkách při příležitosti účasti našeho pavilónu na EXPU 58, kdy v situaci určitého kulturního uvolnění se naše kultura vyvázala z přísných regulí socialistického realismu. Matal tento styl především užitého umění a designu převedl do malby. Realistické formy rozštěpil do drobných plošek a do zobrazení vnesl dynamiku. V rámci českého umění byla vytvořena specifická česká alternativa toho, kam se umění ubíralo již delší dobu jinde ve světě. Z důvodu, že vše u nás počalo úspěchem českého pavilónu na výstavě EXPO 58 v Bruselu, je tento směr u nás označován jako STYL BRUSEL.

A zdá se, že i docenění tvorby Bohumíra Matala přišlo dříve ze zahraničí. Manželé Hascoe si do své zvlášť výběrové sbírky českého moderního umění zakoupili hned neobyčejně rozměrnou ukázku tvorby Bohumíra Matala, snad zásadnější než od jiných v té době u nás mnohem uznávanějších autorů. Tuto výjimečnou sbírku českého moderního umění shromáždili manželé Norman Hascoe, autor stovky registrovaných patentů v oblasti materiálů pro polovodiče, který zemřel v r. 2007 a jeho manželka – biochemička Suzanne, která zemřela v r. 2010. Poté londýnská Sotheby´s 13.6.2011 tuto sbírku rozprodávala. A tím vyšlo najevo, jaké skvosty zahrnovala. A nejspíš právě tento okamžik se stal předělem v docenění Matalovy tvorby – když se ukázalo, jak závažný Matalův obraz sbírka obsahovala a za jak vysokou cenu byl v Londýně prodán.


Je možné sestavit přesnou vývojovou řadu námětu Matalových Cyklistů.

Při sestavování této vývojové linie, jak jsou ukázky připojeny v přílohách, jsem se setkala s řešením problému, že dva různé aukční domy jinak přečetly datum na témže Matalově obraze Cyklistů – jedna aukční síň obraz zařadila do r. 1952 a druhá do r. 1957. Hledala jsem proto příklady pro porovnání, který z daných dvou roků je správný – ostatně jedno z dat je pouze dva roky vzdálené od data vzniku tohoto obrazu. Nejprve jsem našla vyobrazení ženy v interiéru, kde je použito stejného zvýrazňování obrysů bílými odlesky jako právě na onom obraze, jednou datovaném rokem 1952 a podruhé 1957. Vyobrazení ženy je datováno 1952. Dále jsem našla reprodukci obrazu, i když jen černobílou, zachycující skupinu cyklistů v úplně shodné kompozici jako na onom obraze, pouze ještě s drobnými rozdíly pohybu rukou apod. A opět se jedná o obraz datovaný rokem 1952. Takže datum dva roky před vznikem našeho obrazu je správné. Odlesky bílých světel po obvodu postav jsou ještě výraznější, na našem obraze zůstaly, ale již v zmenšené intenzitě.

Našla jsem doložila vývojovou řadu Matalových Cyklistů od r. 1946. V r. 1946 a 1947 jsou postavy cyklistů odvážně stylizované, připomínají pomocné panáčky pro výtvarníky, jimiž si mohou nastavit určitou polohu lidského těla a ji studovat. Od r. 1952, tj. i v našem případě pak sledujeme zobrazení celkem reálných postav cyklistů. V r. 1952 je za nimi dokonce naznačeno reálné prostředí, stejně i v r. 1953, kdežto u našeho obrazu z r. 1954 již je pozadí potlačené, stejně jako i na jiném obraze z r. 1954 – vše viz přílohy.

Zcela další významný krok v zobrazení daného námětu se udál právě poznáním toho, jaké nové možnosti přinesl konec 50. let s tzv. STYLEM BRUSEL, v námětu Spurt, kde v r. 1959 rozložením kruhových kol do míhajících se plošek Matal zobrazil pohyb.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Comments are closed.